u ostatních virových infekcí většinou symptomatická, dle závažnosti stavu intenzivní péče s podporou vitálních funkcí následná péče včetně rehabilitace a balneoterapie ; Středoevropská klíšťová encefalitida. Typická neuroinfekce v některých oblastech Evropy, přenášená v ohniscích klíštětem Ixodes ricinus.
Příznaky herpetické encefalitidy se poněkud liší u dospělých a u dětí. Projevy herpetické encefalitidy u dospělých. Projevy herpetické encefalitidy nastupují během několika hodin až dnů. Zpočátku se herpetická encefalitida projeví únavou, horečkami, bolestmi hlavy, nauzeou a zvracením.
Klíšťová encefalitida u dětí. U dětí se klíšťová encefalitida relativně často projevuje „jen“ jako meningitida (onemocnění postihující mozkové obaly/pleny). Mezi typické projevy meningitidy patří horečka, bolest hlavy, ztuhlá šíje, nevolnost a zvracení.
Encefalitida a borelioza u dcery Encefalitida + Borelióza. Dcera 8 let hospitalizována s bolestmi hlavy. Aktuálně je ještě nachlazená a bolí ji svaly, klouby. Při testu krve při hospitalizaci vyšel pozitivní test na encefalitidu IgM 2.3 (nebyla očkovaná) i western-blot test boreliózy B. Garinii IgM.Klíšťová encefalitida. Jednou z nejznámějších nemocí, kterou infikovaná klíšťata přenáší, je klíšťová encefalitida. Toto virové onemocnění způsobují tzv. flaviviry, které postihují mozek a mozkové blány. V první fázi může pacient pociťovat větší únavu a objeví se u něj vysoká teplota či bolesti hlavy
Chránit očkováním proti klíšťové encefalitidě by se měli všichni, bez rozdílu věku. Dlouhodobě je Česká republika zemí s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. Téměř celé území naší republiky lze označit za endemické – to znamená, že jde o území s vysokým výskytem infikovaných klíšťat
Přeočkování se provádí každé tři roky po provedení základní imunizace. Druhé a každé další přeočkování u osob mladších šedesáti let je možné provést až po pěti letech. Při použití zrychleného očkovacího schématu má být první přeočkování provedeno za tři roky. Vakcinaci je možné provádět kdykoli
Další příčinou malátnosti mohou být poruchy spánku, migrény, dlouhodobý stres, deprese, špatná životospráva, intoxikace organismu, předávkování léky nebo třeba klíšťová encefalitida. Pocit malátnosti může být mimo jiné také jedním z příznaků, který signalizuje nesprávnou funkci žlázy zodpovědné za .