Inverze teploty vzduchu neboli teplotní inverze je meteorologický jev (viz inverze v meteorologii), kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. Podle eMS - zvláštní případ vertikálního rozložení teploty vzduchu, při kterém v určité vrstvě atmosféry, v tzv. inverzní vrstvě
Má označení R a jednotku [m 2 ·K/W]. Tepelný odpor (thermal resistance) je tepelněizolační vlastnost vrstvy materiálu, popř. nestejnorodé vrstvy materiálu, popř. stavební konstrukce dané tloušťky. Je-li známa hodnota součinitele tepelné vodivosti vrstvy materiálu a je-li konstantní, povrchy kolmé na směr tepelného toku Rozdíl mezi teplotami radiátorů je dán výkonem zdroje tepla a průtokem topné vody. Při stoupajícím průtoku klesá teplota na vstupu do radiátorů vzhledem k přenášenému výkonu. Například výkon 20 kW přenese teplotní rozdíl 17,2 stC při průtoku 1000 l/hod. Při průtoku 1500 l/hod je to 11.5 stC. Teplotní inverze je zvláštní případ extrémně stabilního zvrtvení atmosféry, kdy teplota v určité vrstvě, jíž říkáme inverzní vrstva, s výškou stoupá. Vzhledem k tomu, že teplota s výškou v inverzní vrstvě stoupá, jsou zde potlačeny výstupné pohyby, proto nedochází k promíchávání vzduchu přes inverzní vrstvu.Toto podnebí je velmi rozmanité a proměnlivé. Je pro něj typické klasické střídání čtyř ročních období. V oblasti někdy převládne vliv Atlantiku případně teplého středomoří, suchého východu či ledového severu. Množství srážek i teplota během roku hodně kolísají a často se objevuje teplotní inverze.
Poklesu se říká vertikální teplotní gradient. Činí asi 0,65 °C na 100 výškových metrů. Pokles teploty vzduchu ve vyšších nadmořských výškách je ale také způsoben nižší hustotou vzduchu. Názorně řečeno: vzduch ve vyšších nadmořských výškách obsahuje méně molekul plynů, takže se tam "nemá co ohřívat".Při měření teploty postupujeme tak, že uvedeme do vzájemného dotyku těleso, jehož teplotu chceme změřit, a teploměr. Po vytvoření rovnovážného stavu je teplota tělesa stejná jako teplota teploměru (předpokládáme, že při vyrovnávání teplot se teplota okolí příliš nemění). Pro měření teploty se užívá celá Je zřejmé, že teplotní gradient se může v čase podstatně změnit, například v důsledku denního nebo sezónního vytápění a chlazení. To se s největší pravděpodobností stane během inverze. Například během dne může být teplota na úrovni země nízká, zatímco v atmosféře se otepluje.
Teprve horské hřebeny z tohoto studeného vzduchu vyčnívají. Zatímco např. v Praze je mlhavo, teplota kolem 0 °C, na Sněžce je jasno, slunečno a teplota o 10-15 °C vyšší. Tato původně radiační inverze je ještě zesilována výškovou advekcí teplého vzduchu na zadních stranách tlakových výší.
.